9. října 2014

Třistapětašedesát 028

Zas ponocuju. Jeden den usnu s dětma a v deset se jen přesunu z jedné postele do jiné, abych pak následující den ponocovala až bůh ví do kdy. Dává to smysl? Trochu ne, co. Asi mám teď naspáno a tak si myslím, že spát není třeba. Kdo ví, ale tohle neskončí dobře. To je mi jasný. Mám šanci to ještě stopnout. Třeba tak, že dopíšu už jen tuhle větu, shodím prohlížeč, vypnu PC a půjdu co nejrychleji do pelechu.
Poznámka: Udělala jsem to, ale trvalo celkem 30 minut, než jsem vše dotáhla ke zdárnému vodorovnému lehu v posteli.

Ano, snídala jsem koblihu. A byla dobrá! Řekla jsem si o ní sama. Chtěla jsem to taky zažít. Metrem hned tak nejezdím a tak, když jsem se dnes zase přesouvala do Dejvic, narazila jsem na předvolební koblihování. Ano, dostala jsem sáček a leták. S díky vyrazila na cestu. Koblihu jsem snědla a byla dobrá. Nebyla jako z Lidlu, tam jsou excelentní, ale byla čerstvá a voňavá, což se bohužel někdy nedá říct o těch koblihách, které si občas koupím v krámě. A které jsme už i kolikrát koupila. Uuuf. Tahle byla dobrá a zdarma. Přesto, vzala jsem si jí prvně a naposledy.
Ano, nevolím vás, kobliha potěšila a snad mi to nemáte za zlé!

Show nad Vltavou. Mnoho povyku pro nic. Mohli jsme dostat lepší podívanou, ale dík za večer v noční Praze v davu. Nedočítám články, ale věděla jsem, že jen 3 dny nad večerní Vltavou bude show promítaná na vodní stěně. A tak jsme s mamkou vyrazily, abysme si zpestřily večer. Byla tam půlka Prahy, dlouho se čekalo na začátek, rychle to skončilo a bylo špatně vidět! Nu což. Něco jsem zahlídla přes telefony jiných lidí a pak i přes svůj vlastní foťák. S mamkou jsme si aspoň udělaly báječnou procházku Prahou a udělaly nákup dalších tmavých hroznů a duetek na zítřejší snídani.

Cítím se vyčerpaná. Asi podzim. Nebo málo respektu k vlastnímu tělu. Mlátím se teď mezi energií a únavou. Jeden den tak, druhý přesně naopak. Snad je to jen přechodné období, které zase odezní. Anebo jasná zpráva, že něco dělám blbě. Tady nestačí jen se zamyslet, ale dát se do kupy a začít o sebe líp pečovat. Spánek je to nejjednodušší, co pro sebe mohu udělat. Proč to nedělám?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor ;-)