A tak jsem ráda, že je vidět, že jsem si konečně zas jednou po dlouhý době odpočala.
Myslím to vážně, nebo jen něco zkouším? Asi si JEN hraju. O nic nejde. Vlastně ani nechápu, proč jsem to udělala, proč jsem to napsala. Jen tak z hecu, bez hlubšího zamyšlení, skutečné touhy. Možná jen přirozená pýcha, možná zklamání, nebo snad úděs nad tím, že nikdo nepoptává co nabízím. Aaaaaaaa... Že nikdo neuvažuje nad tím, co dělám, jako nad něčím co NUTNĚ potřebuje. Jenže tahle moje nejasná zpráva ovlivňuje opět výsledek. Je mi jasné, že z toho NIC nebude!
Chci aby bylo? Ne. Zvláštní, a přesto jsem si to neodpustila...
Další kroky k tomu, o čem zatím jen "mluvím". Sama v sobě. Během dne či dvou to bude skutečností a já už nebudu mít výmluvu. Budu muset začít a pokusit se udělat minimum chyb. Protože chybama jsem si už prošla a tak mne napadá, že bych o tom mohla napsat... Hmmmm, to není úplně marný.
Tančila jsem. Tančila jsem jak o život. Tak skvěle jsem se dlouho necítila. Tak dlouho jsem netančila někde, kde mne při tom mohou spatřit těkavé cizí oči. Vlastně jsem dlouho netančila tak nějak obecně. Ale před tolika lidmi... Snad prvně v životě mi to nevadilo a bylo to příjemné. Vlastně mi bylo opravdu upřímně jedno, co si kdo pomyslí o mém tanci, o mých podivných tanečních pohybech. Chtěla jsem JEN tančit. Chtěla jsem si jen užít tu chvíli vlnění se v rytmu. Učúrávám štěstím, bylo to skvělé...
Mega rychlá masáž. Padám únavou, ale cítím že musím, že bych měla, jako projev díku za tu práci s hlídáním mých barbárků. Udělám jen rychlou, ale vydatnou masáž. Rychle zahřát svaly, opřít se do nich krapet víc, tři slyšitelná křupnutí a je to! Žjůva, přeháním to s rychlostí, ale musíme spát. Ještě trochu "pohladit" aby se to zafixovalo a spočinout v horizontální poloze. A já se do ní jdu taky katapultovat... jak šnek. {pousmání}
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)